Přednáška o životě a díle Egona Hostovského

Egon Hostovský (1908–1973), český spisovatel židovského původu,  spjatý místem svého narození s Hronovem a gymnáziálními studiemi a prvními literárními aktivitami s Náchodem, odešel po maturitě studovat do Prahy. V době univerzitních studií  na filozofické fakultě se začal zajímat o židovstcví a vstoupil do českožidovského Akademického spolku Kapper. Od počátku třicátých let se plně podílel na spolkovém dění, v letech 1932–1937 redigoval  Kalendář  česko- židovský a po určitou dobu byl  předsedou spolku. Rozvíjela se také jeho spolupráce s pražskými nakladatelstvími. V Praze se roku 1932 oženil, v rodinném zakotvení pracoval, psal své knihy, usiloval o naplnění vizí mladé českožidovské generace. Od roku 1937 působil ve službách Ministerstva zahraničních věcí. Nacistická okupace Čech a Moravy 15. března 1939 násilně přervala jeho rodinný život a znemožnila další pobyt v jeho milované vlasti. Ani poválečný politický vývoj nebyl příliš nakloněn židovským navrátilcům, a tak Hostovský pokračoval ve strastiplném hledání nového domova. Nakonec zůstal ve Spojených státech amerických a stal se v roce 1957 jejich občanem.V této, českému prostředí tak vzdálené zemi, napsal nedlouho před smrtí historický příspěvek The Czech Jewish movement, věnovaný českožidovskému hnutí v Československu, který byl součástí  druhého dílu publikace dvousvazkové publikace The Jews of Czechoslovakia, vydané nakladatelstvím Philadelphia - New York v roce 197l.
 
V závěru 30. let minulého století českožidovské hnutí dosáhlo svého vzepětí. Ochromeni nebezpečím sílícího nacismu bojovali v něm čeští Židé za přežití kulturních hodnot lidstva i své vlastní přežití. Jeho zánik signalizovala již politická situace po zabrání Sudet a dokončila je německá okupace zbytku republiky. Druhá světová válka, do níž vehnal Hitler celou Evropu, přinesla "konečné řešení židovské otázky", nacisty promyšlený plán naprosté likvidace Židů v Evropě. Tak skončily všechny naděje československých Židů na splynutí s českým národem a poklidné soužití v republice. Ti, kteří po roce 1945 vyšli z pekla koncentračních a vyhlazovacích táborů, už nenašli důvod, sílu ani odvahu obnažovat jiným své židovství, které samo o sobě jim přineslo tolik utrpení.
 
Českožidovské hnutí představovalo ve své době oázu tolerance a vzájemného porozumění, tak kontrastujícího s tím, co se v té době dělo v  zemích sousedících s Československem. V celkovém kontextu teoretiků asimilace šlo o nosné myšlenkové úsilí vzácných osobností, jež svou vytrvalou prací budovaly mosty vzájemnosti a čelily síle antisemitských předsudků v české společnosti. Tak lze porozumět místu spisovatele Egona Hostovského, který psal poslední závěrečné kapitoly hnutí vlastním životem.
 
 Hofmanová, J.: Českožidovské hnutí očima Egona Hostovského, In: Náchodsko od minulosti k dnešku 6, Regionální Muzeum v Náchodě, 2009, s. 345–362

Fotografie z přednášky o životě a díle spisovatele Egona Hostovského

Základní škola Červený Kostelec pro 9. třídy, prosinec 2014 – Jazyk český, Prezentace HLEDÁNÍ IDENTITY, o Egonu Hostovském, židovském spisovateli z regionu – hodnocení žáků

Myslím si, že Egon Hostovský byl pozoruhodný nejen pro své umění správně se vyjadřovat, ale i pro své názory. Přednáškou jsem byla opravdu zaujata a dojata,
protože on byl opravdu spisovatel s velkým "S" a takových lidí není v naší zemi teď příliš mnoho. Fascinuje mě, že i přes averzi, kterou mu mnoho lidí projevovalo, protože byl jiný svými názory i přesvědčením, se ke své vlasti stále vracel a psal další a další úžasná díla.
 
Proslavil se podle mě i jako člověk se svým vlastním stylem. Pěkný byl i dokument o něm a jeho rodině. Zaslouží si čest a naše uznání, protože jeho život nebyl moc veselý a neměl to moc lehké. Vyprávění bylo moc pěkné a provedené s viditelným zaujetím.
 
Nevěděla jsem o něm nic, ale po dnešní besedě, už vím spoustu nových informací. Ráda bych se seznámila s jeho dcerou a třeba se mi to jednou splní.
 
Do Hronova jsem jezdil Bůh ví kolik let, ale zatím jsem o něm neslyšel. Bylo to zajímavé. A v rámci možností si od něj i něco přečtu.
 
Jsem moc ráda za tuhle prezentaci. Hodně jsem se dověděla a byla jsem překvapená, protože tolik informací jsem nikdy neslyšela. Mě osobně to moc bavilo.

Moc děkujem.

Do života veliké poučení o rozhodování. Hostovský byl určitě milý člověk.

Základní škola v České Skalici, pro dvě 8. třídy, 17. 2. 2015 – Židovské rodiny na Náchodsku a křesťanský antisemitismus

Co se nám líbilo? Poutavé vyprávění, vyprávění stručné, ale zároveň výstižné. A co jsme si zapamatovali? Ghetta byla už před 2. světovou válkou (ve středověku). Židé byli diskriminováni už od 1. století, byli vyhošťováni z měst, v městech byly určeny počty Židů, spor mezi Židy a křesťany.

Díky té besedě jsem se přesvědčila, že Židé jsou úplně normální lidé a nechápu, proč je tolik odsuzovali, ano vlastně vím, ale nejde mi to do hlavy. Mělo to dlouhou historii.

Umíte moc hezky vyprávět a hned po první řečené větě dokážete zaujmout. Otevřela jste nám oči o tom, co se dříve dělo a přesvědčila nás o tom, že to co se dělo, není správné, a že to nechceme, aby se to vrátilo. 

Obchodní Akademie Náchod, 1. a 4. ročník, 26. 1. 2015,  Antisemitismus a holocaust - ŠOA

Byla to zajímavá přednáška, byla silná a dost věcí jsem si při tom uvědomila. Líbilo se mi, že jsme se bavili o lásce a, lidskosti v nás.
 
V první řadě děkujeme za náhled na tak soukromé, intimní a velice citlivé téma. Osobní výpovědi sloužily jako klouzačky do historie a díky nim jsme si mohli uvědomit, jak obrovskou příležitost máme v tuto chvíli. Svoboda, respekt, tolerrance soudržnost a obrovské možnosti cestování nebo svobodného slova, která v té době byla někde hluboce pod zemí, pod lidským ponižováním a nadřazeností, je pro nás zcela samozřejmá. Děkujeme za tyto zdroje a váš čas.
 
Bylo to to nejhorší, co kdy svět zažil. Vůči Židům nevidím žádný odpor, vždyť jsou to normální lidé. A to co Němci za 2. světové války předvedli, byl hnus všeho druhu. Nechápu jak mohli být tak bezcitní a jak mohli zabíjet nevinné lidi. Je hrozné, kolik Židů zbytečně zemřelo kvůli Norimberským zákonům.
 
Měla jsem divný pocit z  minulosti, ale je dobré vědět co se stalo.

Žáci osmého ročníku ZŠ Skalice vyslechli vyprávění o Židech

Dne 27. ledna 2015 si tisíce lidí připomněly 70. výročí osvobození Osvětimi (německy Auschwitz). Tento nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor sloužil především k likvidaci Židů, a tak i žákům 8. tříd bylo toto výročí připomenuto. Bylo však třeba i osvětlit, jak se židovský národ vyvíjel, a proto v úterý 17. 2. se žáci sešli v rámci odpolední hodiny dějepisu na zajímavém povídání s paní PhDr. Hofmanovou, která se touto tematikou dlouhodobě zajímá. Svou přednášku měla velmi dobře připravenou, doplňovanou průběžně dokumenty a hlavně pak obrázky ze života Židů u nás na Náchodsku. Hovořila i o rodinách žijících i v našem městě. Všichni naslouchali velmi pozorně a se zájmem. 

Fotografie z besedy zde